Díl dvacátýdruhý : Pico jako na dlani
Nedělní odpoledne, nehledě na cokoliv, trávím od nepaměti v Mogánu, tedy pardon, trávíme v Mogánu, jak mě právě "jemně" opravuje moje drahá polovička :-).
Je to od nás půl hodiny cesty, až bude za měsíc a kousek hotová dálnice, budeme to mít z Maspalomas jen čtvrthodinku.
Cestou vždy ve Sparu koupíme za euro Bimbo (sendvičové plátky chleba) a vyrazíme na krmení ryb a
západ slunce.
Rybky bývají skoro vždy hladové a bimbo jim stačí tak na maximálně deset minut, potom pár kroků po molu a podle nálady procházka přístavem nebo rovnou směr maják na západ slunce a podívat se, jestli je vidět Pico.
Včera jsme měli jednoduše štěstí. Když si člověk uvědomí, že je to z Mogánu na Pico de Teide na ostrově Tenerife vzdušnou čarou nějakých 120 kilometrů, byla viditelnost poměrně dobrá. Naštěstí nebylo Pico zakryté mraky.
Na konci mola jsme si sedli pod majákem v restauraci, po očku se dívali na sluníčko, padající do moře a celou dobu se kochali výhledem na nejvyšší horu království. Přes celý přístav a stěžně plachetnic. Někdo by řekl kýč, já se jenom mlčky díval, tedy dívali jsme se :-).
Tak zase za týden. Hasta luego!
