Gran Canaria Fórum

Říká se, že někdy méně je více. A platí to i pro Gran Canaria. Tedy pro ty z návštěvníků, kteří chtějí poznat ostrov ze všech jeho stránek, ale při tom to nechtějí v žádném případě udělat na úkor své dovolené. Na místo mnoha hodin či dní strávených v autě na úzkých silničkách stačí jedno dopoledne nebo odpoledne a vyrazit z Maspalomas pár kilometrů do hor. 

Možná to může některým připadat, že lobuji za hotelové restaurace s cílem zvýšení jejich zisku a snažím se udržet hosty v resortech, ale věřte mi, není tomu tak. Jen reflektuji nový trend dovolených. Ty tam jsou doby let devadesátých, kdy Fatagou kolem deváté dopolední jela smět Tejeda kolona desítek aut plných turistů, toužících vidět vnitrozemí. Dnes je situace zcela jiná, hotely nabízejí služby dříve  pro komplexy apartmánů nevídané a turisty v době youtube a googlu nic do hor příliš nenutí.

Pokud se však najdou tací, kteří zatouží přeci jen něco z ostrova poznat, doporučuji vyrazit z Maspalomas po GC-504 kolem Aqualandu, hned za ním se dát doleva na GC-503 a začít šplhat do kopců.

Po několika kilometrech stoupání vám bude odměnou po levé ruce údolí, kde leží Palmitos Park. Doporučuji neváhat, využít jedno z mnoha „zatáčkových“ odpočívadel a zkusit pohled ze skal dolů. Když budete mít štěstí a dalekohled, uvidíte i úsměvy na tvářích delfínů, kteří se prohánějí v bazénu tohoto nádherného parku. 

Další zastávka, po několika stech metrech, vás vybídne k zastavení sama. Poměrně velké parkoviště a především krásný výhled do obrovské kotliny s ohromujícím pohořím v dáli. A přehradními nádržemi poblíž malé vesničky dole, cílem to další zastávky.

Gran Canaria je známá řidičům tím, že cesty jsou nejen úzké, klikaté a vedou po strmých skalách, ale že stále vedou nahoru a pak zase dolů. Takže pojeďme dolů do městečka Ayagaures.

Z parkoviště je to dolů nějaké dva kilometry, ale kdo nezaváhá, pojede dolů možná i hodinu. Skoro na každém metru je něco k vidění, ať je to krásný kaktus,  

starý ale opravený domorodý dům

či nová finca, rostoucí na základech domu obývaného původními domorodci.

Město Ayagaures je krásné, upravené, s pěkným kostelíkem.

Neméně hezká je výstavba před přehradní hrází, je vidět, že zde ještě cizinci nebydlí.

U přehradní hráze doporučuji neznalým auto odstavit a po hrázi a poté podél nádrže do údolí pokračovat pěšky. Po asi dvaceti minutách se dojde na konec první, spodní přehrady až pod druhou přehradní hráz. Zde cesta končí a je nutné již mít pevnější obuv.

Nedaleko cesty vedoucí údolím kolem nádrže je k vidění, byť rozpadlé a opuštěné, ale přeci jen pěkných pár desítek let staré obydlí, ze kterého se dá poznat, jak prostým způsobem obyvatelé Gran Canaria dříve žili.

Prohlídka přehrady stojí za to ale i z mnoha jiných důvodů. Pohledy do údolí směrem k vodní hladině vyrážejí dech a kdo je trpělivý, dočká se i mnoha druhů vodních ptáků, kteří zde hnízdí. Stačí si jen na chvíli sednout a nerušit to krásné ticho, které zde panuje.

Po návratu k autu na parkoviště u přehradní hráze zaujme pohled do údolí pod přehradu, kterým se za chvilku vydáme : směr Maspalomas a moře.

Při cestě zpátky se vyplatí několikrát otočit zpět směrem k vodnímu dílu, dávajícímu život celému údolí od Ayagaures k Maspalomas.

Vlastně celou cestu údolím domů nás doprovázejí stopy vody, vody zadržené přehradami a dávající do údolí život a práci mnoha lidem. Sice už na řadě míst zemědělce i zde vystřídali trvale sídlící turisté a někde i začínající turistické komplexy, ale přesto je barranco de Ayaguares nehledíc na blízkost turistického „city“ jménem Maspalomas  stále oázou klidu a ticha. Barranco, do kterého se určitě vyplatí alespoň na chvíli zavítat.

A všechny fotografie jsou klasicky ve Fotoalbu ZDE. 

Hasta luego!