Výročí referenda o setrvání v NATO
V prosinci 1976 bylo referendum, zda si přejí zákon o politické reformě, tedy přechodu k monarchii, o dva roky později schvalovali ve všelidovém hlasování novou ústavu a v roce 1986 odpovídali na otázku, zda souhlasí se setrváním v NATO.
Španělské království vstoupilo do NATO v roce 1981 za vlády Leopoldo Calvo Sotelo, člena PSOE. V roce 1985 vstoupilo do Evropského hospodářského společenství (nyní EU) a ostatní evropské státy velmi usilovaly, aby Španělsko v NATO zůstalo.
Premiér Gonzales však nebyl zastáncem setrvání v NATO, zastávajíc tradiční neutrální postoje a vyvolal referendum, kde PRO setrvání bylo 52,5% hlasujících a PROTI 39,8%.
Kanárské ostrovy byla jednou ze 4 provincií, které se jednoznačně vyslovily proti setrvání v alianci. Referendum bylo vyjádřením obav obyvatel, že USA z ostrovů vytvoří vojenskou základnu pro prosazování svého vlivu v Africe.
Tento názor lidu kanárských ostrovů sice nezměnil celkové výsledky hlasování, ale vedl k obratu vojenské politiky Madridu vůči souostroví. Od té doby Madrid přistupuje k ostrovům ve vojenské oblasti velmi opatrně a nezapojuje je příliš do vojenských plánů.
Dalším výsledkem, i když zřejmě nepřímým, referenda, byl vznik koallice Coalición Canaria, ve které se spojily levicové a nacionalistické síly, které nejvíce brojily proti setrvání v NATO.
