Zamyšlení : Prázdná madridská ruka
O tom, že návrh státního rozpočtu Španělska se setkal na kanárských ostrovech s velmi negativním ohlasem, jsme psali už v bleskovkách. Především prezident kanárské vlády, Paulino Rivero, se vůči rozpočtu vymezil výrazně negativně. Doslova uvedl, že se jedná o nejhorší rozpočet od doby, kdy Španělsko nastoupilo cestu demokracie, tedy od pádu frankistického režimu. Jistě i ti, kteří Španělsko sledují jen z povzdálí cítí, že taková reakce je skutečně mimořádná, řečeno mírně je na hraně.
Rivero měl však informace, které byly zveřejněny až včera. Média přinesla první údaje z připravovaného rozpočtu na rok 2014. A údaje, týkající se kanárských ostrovů, nejsou vůbec radostné.
Pro rok 2014 připravili madridští vládní úředníci pro kanárské ostrovy jenom částku 592.300.000 Euro. Částku na investice a různé příspěvky. Na první pohled by se laikovi mohlo zdát, že se jedná o částku neuvěřitelně vysokou, jedná se vlastně o dotace z centra, ale při bližším pohledu zasvěcení zjistí, že tento rozpočet, bude-li schválen, způsobí na ostrovech další ekonomickou depresi.
Nejsem v žádném případě zastáncem života na dluh, respektive jsem názoru, že co se půjčí, musí se jednou vrátit a na to zřejmě předchozí vlády ve Španělsku příliš nemysleli (ostatně tak jako v jiných evropských zemích) a rozdávaly a rozdávaly. A jak všichni víme, na pohodlí si každý zvykne rychleji a snadněji, než na splácení a úspory. Premiér Rajoy není ve Španělsku populární, jistě, kdo by tleskal tomu, kdo tahá lidem z kapes peníze, obzvlášť, když všichni cítí, že se tahá především těm s nižšími příjmy, ale všichni nebo alespoň ti co znám, tak si myslí, že postup je správný, jen kdyby už to skončilo a zablesklo se světlo na konci tunelu.
Krize, ale doslova a do písmene krize, se všemi strašnými sociálními důsledky, ne jako ta v české kotlině, svírá kanáry už vlastně sedmý rok. A rok 2014 bude již třetím rokem, kdy se právě příspěvek centrální vlády trvale snižuje. Jestli letos chyběly peníze, tak příští rok to bude ještě horší. Jestli si někdo myslel, nebo doufal, že budou peníze na kulturu, že bude více peněz na vzdělání, nebo alespoň stejné množství jako loni, že se dostaví nebo alespoň nepřeruší práce na silnici mezi La Aldea a Agaete, že díky státním zakázkám se objeví několik desítek či stovek nových pracovních míst, ten bude zklamán.
Na kanárské ostrovy dorazí o 61.400.000 Euro méně než letos, tedy o 6,2 %. A tak vize prezidenta vlády Rivera z minulého víkendu, že očekává ekonomický růst až 1%, se pomalu rozplývají jako polední mraky nad Tejedou. A canarios se musí připravit na to, že už asi nikdy nebude lépe, že centrální "ruka", která léta dávala na dluh, už prostě není. Španělsko má už dva roky ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu a jeho parametry se vládě i přes masivní škrty nedaří s jistotou plnit. A že by to mělo být do budoucna lepší si může myslet jenom snílek.
Nastává čas, kdy si to budou muset kanárští politici konečně uvědomit a zamyslet se, jak na tento stav efektivně a hlavně rychle reagovat. Jak udělat ostrovy přitažlivější nejen pro turisty, aby se vraceli a jednoduše řečeno utráceli (nejen penzisti, ale také třeba rodiny s dětmi), ale atraktivní také pro podnikatele. A to především pro ty malé a střední, protože ti jsou hybnou silou ekonomiky. Byrokracie, předsudky, korupce, regulace všeho a všude, počínaje jídelními lístky a konče velikostí hotelového pokoje, klapky na očích, soustředění se jenom na "playa y sol", malá snaha přizpůsobit se okolnímu evropskému světu, jehož jsou kanáry součástí, ale současně vůle a snaha zachovat si svou historickou tvář a stát se pro návštěvníky atraktivní destinací z pohledu kultury, tradic, historie, nikoliv prázdným monokulturním touroperátorským cílem z betonových sil, to jsou problematiky, které by měly začít politiky trápit. Trápit, ale i spojovat ve snaze překážky odstranit a něčeho společně dosáhnout.
Nestačí jenom brečet, že ruka, která dávala, je už prázdná a že snad za Franca bylo lépe. Je nutné se postarat, odstranit dovozní překážky, liberalizovat podnikatelské prostředí, upravit zákony, přitáhnout střední, malé ale klidně i ty velké cizí investory, podnikatele, uvědomit si, že ostrovy, i přes své neoddiskutovatelné přednosti, nejsou jedinou destinací na světě a že turistika není vše. Je nutné více bojovat za národní, třeba i ty ekonomické, zájmy a to nejen v Madridu, ale i v Bruselu. A nevymlouvat se, že ten je daleko a kanáry jsou v Africe. To například dotace na rajčata nezachrání. Protože ten, kdo ztratí trhy, je bude jen těžko získávat, jak se přesvědčili nedávno třeba pěstitelé banánů. Ale to je už na jiné zamyšlení.
Zatím se však bohužel zdá, že k takovému probuzení mají kanáry opravdu hodně daleko. Jejich političtí představitelé jsou zdá se nezkušení, nebo svázaní nebo nemají zájem. Jinak si to jako ještě nestranný bývalý středoevropan neumím vysvětlit. Vždyť oni nejsou schopni se ani napříč ostrovy dohodnout, jaké vlastně povolit nové hotely. Natož aby se spojili v jednotném postupu proti Madridu, Bruselu či krizi. Tak čemu se vlastně divím.
Hasta Luego!
Komentáře
Přehled komentářů
Ať si huknou...dejme Kanáry Francii, Anglii a nebo jiným,nerozvojovým krajinám a bude klid. Co drží Španělé v rukách,to se hroutí. Miluji Kanáry,strávil jsem tam hodně měsíců,ne li let,ale letos prostě zůstanu v Evropě....a určitě ne na dosah Španělské inkvizice.
Ups
(Monty, 2. 10. 2013 15:15)