Gran Canaria Fórum

Pedro Sánchez, předseda socialisticko-komunistické španělské vlády, dnes po zasedání vlády vystoupil v klidu před novináře, bez mrknutí oka okomentoval aktuální politické dění včetně „emigrace“ exkrále a ….. odjel, jakoby se nechumelilo, na tři neděle na dovolenou. Během této doby bude Sánchez odpočívat na farmě La Mareta (Lanzarote) a Las Marismillas (Doñana). Na dovolené bude i celý kabinet, protože nové zasedání Rady ministrů je naplánováno až na 25. srpna.

To vše v době, kdy by bylo spíše namístě přemýšlet o razantních a neodkladných krocích a vládní aktivitou jít příkladem celé zemi. Ekonomika se hroutí, imigrační vlna neustává, turistický ruch se nedaří rozhýbat, především také díky válce mezi Británií a Evropskou unií, kdy Británie si vyřizuje brexitové účty s Bruselem právě přes Španělsko formou turistického embarga. Navíc se madridská vláda stále nemůže shodnout na opatřeních, které vyžaduje Brusel, aby uvolnil byť jedno jediné euro ze slíbené pomoci. A k tomu španělské vládě chybí zoufale prostředky na udržení kurzarbeitu a žádá Brusel o další pomoc, tentokrát ve výši 20 miliard eur.

A do toho koronavirus. Podle údajů zveřejněných ministerstvem zdravotnictví, v úterý, oproti 968 novým případům, hlášených v pondělí, bylo ve Španělsku nakaženo celkem 1 178 lidí a to ještě v těchto počtech není zahrnuto Katalánsko, Madrid a Navarra, které jsou v počtu „infekcí“ jednoznačně o lokomotivu napřed před zbytkem země. Počet infekcí od začátku epidemie tak činí již 302 814 a počet denních nových případů se dostává na úroveň, kdy byl v půlce března vyhlášen stav poplachu.

Přesto se vláda Pedro Sánchez rozjela na dovolenou v neuvěřitelné délce 21 dní a přenáší veškerou odpovědnost (zejména s koronavirem a ilegální imigrací) na autonomní společenství. Věc v moderních dějinách Španělska zcela nevídaná, ostatně neobvyklá možná i v dějinách evropských.

Zejména vyhrocená se zdá ve Španělsku ekonomická situace. Nebýt skandálu kolem exkrále Juana Carlose I a jeho odjezdu do „emigrace“ kvůli švýcarskému kontu, zřejmě by stránky novin a informačních webů zaplnila informace, že Madrid žádal Brusel o záchranné "finanční lano" již v únoru a že taneček s nedávnou konferencí šéfů evropských států a schvalováním pomoci státům postiženým koronavirem (Španělsko a Itálie) byl tak trochu podvod na voliče všech EU zemí.

V posledních hodinách totiž prasklo, že Brusel po Madridu, výměnou za nevratné peníze požaduje, aby Španělsko minimálně v první vlně zvýšilo DPH a ekologické daně před odesláním byť jediného eura ze schválené pomoci ve výši 72,7 miliard eur.

A to může být pro socialisticko-komunistickou vládu problém, který jí dokonce může zlomit vaz, a to hned v září při hlasování o rozpočtu. Tvrdé podmínky nevratných evropských grantů a zejména zvýšení daní. To je to, co Pedro Sánchez a Pablo Iglesias vědí již od února, kdy žádali Brusel o pomoc před zhroucením ekonomiky. To je to, co zatajili španělským občanům. Ale to je jen „bruselský“ začátek. Protože Brusel chce před vyplacením pomoci dále vědět, že ve španělské státní kase budou, nezávisle na evropské pomoci, peníze na každoroční platby příspěvků do Evropy, jinak řečeno, že Španělsko bude platit své závazky z vlastních zdrojů. A to bude zřejmě neřešitelný problém, země nemá aktuálně ani na výplatu závazků vůči pracovníkům v kurzarbeitu, natož na platby do evropské kasy.

Ale to stále není z bruselských požadavků všechno. Později, po zvýšení DPH a zavedení ekologických daní, přijdou na řadu sociální škrty včetně reformy penzí a sociálních dávek. To vše plyne z dokumentu, podepsaného Španělskem a Bruselem v únoru, kde jsou popsána všechna doporučení, která Španělsku zaslala Evropská komise již 26. února. Ano, čtete dobře. 26. února 2020. Ta červencová bruselská schůzka všech šéfů evropských vlád, kdy létaly vzduchem stovky miliard euro takzvaně na pomoc zemím postiženým koronavirem, byla jen takovým zastíracím tanečkem, divadlem pro daňové poplatníky. Tanečkem, kterému dobrou hudbu obstaral (čistě náhodou) koronavirus, aby „nasypání“ nevratných stovek miliard eur do zcela bezedných děr jižních ekonomik bylo prostě tak nějak před voliči těch dobře hospodařících států severu a středu Evropy omluvitelné.

Ale tím podmínky Bruselu nekončí. Jejich druhá část se zaměřuje na finanční období 2021–2027. Zde Brusel podmiňuje nevratné granty zásadním dodržením zejména „zeleného údělu“. O nich snad někdy později. Dnes se budeme držet spíše aktuálního dění v řádech týdnů a měsíců, které se týkají poskytnutí záchrany 72,7 miliard přímých podpor a úvěrů za dalších 67,3 miliard, schválených před dvěma týdny. Zde Brusel uvádí doslova … „Španělsko má relativně nízký výběr DPH, a to navzdory skutečnosti, že všeobecná sazba DPH se blíží průměru EU“. To je „kvůli rozšířenému používání snížených a super snížených sazeb, což se projevuje velkým rozdílem v sazbách DPH. […] Ačkoli snížené sazby existující ve Španělsku mají mírně progresivní průměrný účinek, díky nižším sazbám uplatňovaným na potravinářské výrobky, nižší sazby u mnoha dalších výrobků mají ve skutečnosti regresivní účinek. Jedná se například o sníženou sazbu platnou pro restaurace a hotely“. A je to venku. Prostě zdanit více potraviny, dětské věci a vše co souvisí s turistickým ruchem. Zdá se, že po dýce v ruce Borise Johnsona v podobě karantény pro britské turisty, se další nůž nad madridskými zády objevuje v ruce bruselských vládců.

Tím ale „bruselský diktát“ nekončí, ještě jsme neprobrali vše, co socialista Sánchez Bruselu (nebo Berlínu?) podepsal, aby se zachránil u vesla. Bruselská „doporučení“ se týkají také „environmentálních daní“, které podle Evropské komise „jsou stále pod průměrem EU, navzdory zvyšování v posledních letech“. „Zejména daně z energie (včetně daní z pohonných hmot) přinesly jen malé příjmy [...]. Například ve Španělsku jsou spotřební daně z nafty a benzínu relativně nízké“.

Pedro Sánchez už od února ví, že tyto podmínky existují, přesto o nich nemluví a říká, že evropské prostředky „připojí“ k rozpočtu 2021 a zajistí zemi cestu z krize. Evidentně se tak dopouští zrady na svých voličích. Jeho snahou je zřejmě obrátit jejich budoucí hněv proti Bruselu, až ten bude podmiňovat přístup k evropskému fondu v teoretické výši 72,7 miliard EUR přímé pomoci Španělsku kontrolou výše uvedených reforem. Sánchez hraje jednoduchou hru, prostě: my chceme peníze, které jste nám slíbili a vy to nyní „něčím“ podmiňujete, co nebylo domluveno (rozuměj, o čem se nepsalo). Jak znám Španěly, tak ti to nikdy nepochopí a Brusel bude pro ně doslova nepřítelem, btw takovou manipulaci by asi nepochopili voliči v žádné zemi. A že to bude kontrola s „pomocí lupy“ a že ty peníze bez splnění dojednaného zřejmě nikdy nedorazí, o tom byl Sánchez na svém tour před summitem ujištěn nejen v Paříži, ale zejména v Berlíně. 

Další problém pro Sánchezovu vládu je v čase, kdy mají peníze dorazit. Text dohody podrobně popisuje tzv. „Mechanismus obnovy a odolnosti“. Zde je jasně uvedeno, že „70% grantů přidělených mechanismem pro zotavení a odolnost bude přiděleno (až!!!) v letech 2021 a 2022 (o roce 2020 ani muk). Zbývajících 30% bude plně přiděleno do konce roku 2023.“ Jinými slovy, 30% je více ve vzduchu než na zemi a hlavně, do rozpočtu na 2021 se může uvažovat maximálně o 1/3 slíbené částky. To vše ale pouze za podmínky, že vládní socialisticko-komunistická koalice bude soudružná a všechny požadavky Bruselu prohlasuje ve španělském parlamentu a že se následně  tyto "reformy a la Řecko" nesetkají s odporem Španělů, kteří by si měli sáhnout hodně hluboko do kapsy. O koho se ale koalice opře, když zvyšování daní nemá v programu a sama nemá v parlamentu většinu, neboť separatisty v Baskicku a Katalánsku dokázala naštvat a jejich podpora je spíše z říše snů, tak to je otázka za „gordo“ ve vánoční loterii.

Možná o tom všem bude Pedro přemýšlet na ostrově Lanzarote, možná opustí čerstvě vystavěné vysoké zdi své královské dovolenkové rezidence a půjde se poradit s „obyčejnými“ lidmi, kteří byli vždy voličskou základnou sociální demokracie ve Španělsku i po celé Evropě. Možná si půjde sednout někam do baru, třeba do Las Orquideas na grilovaná žebra, posedí s vecinos a třeba si od hospodského koupí jednu „décimo“ z Lotería de Navidad, bratru za 20 eur. A když bude mít trochu štěstí, možná spolu s „vesničany“ trefí i „Gordo“ na jakés takés zalátání děr v rozpočtu. I když, ten jackpot by nestačil ani na jeden měsíc nákladů kurzarbeitu na kanárech. A tak si možná Pedro jen o Vánocích zazpívá se „sirotky“ to známé mil euro. 

Tak hezký den.